Zakladatelé a podporovatelé
Zakladatelé Institutu pocházejí z různých oblastí vědy a společnosti, které spojuje touha po spravedlnosti a poznání. Zakládajícími členy jsou lékař Šimon Reich, matematik Tomáš Fürst, sociolog Rostislav Gramskopf a filosof Petr Šourek.
Institut byl založen a sídlí v Praze, což je město, které definovalo význam (nejen náboženské) tolerance svým Majestátním listem vydaným císařem Rudolfem II. v roce 1609. Tento edikt, vydaný v Praze, poskytl občanům Čech náboženskou svobodu a umožnil katolíkům i protestantům otevřeně praktikovat své víry, aniž by čelili sektářskému násilí. Jsme v bodě, kdy potřebujeme nový Majestátní list, který zajistí svobody pro výzkum a redefinuje vztah vědy a státu na jiných základech, sloužících veřejnosti a otevřeným diskusím.
Mezi prvními podporovateli jsou biolog a filosof Stanislav Komárek, výzkumnice politiky vědy a technologií Denisa Kera a ekonom Ladislav Tajovský.
Šimon Reich
Ředitel institutu
Vzděláním lékař, praxí bývalý chirurg, v současné době manažer a konzultant pracující ve farmaceutickém průmyslu. Hlavní oblastí jeho zájmu je medicína založená na důkazech (EBM, evidence-based medicine). Zaměřuje se na preklinické a klinické vědecké studie, od jejich návrhu (designu), přes provedení až po analýzu a interpretaci dat. Zabývá se výzkumem a vývojem nových léčebných postupů, zdravotnických prostředků (medical devices) a léčivých přípravků. Několik let své kariéry strávil v USA a Německu. Dlouhodobě se kriticky vyjadřuje k systému zdravotnictví v České republice a opakovaně v médiích upozorňoval na to, že systém relativně pomalu, avšak jistě kolabuje. Věří, že pokud by byl systém správně přenastaven prostřednictvím kompletní a komplexní reformy, profitovali by z toho jak pacienti, tak i zdravotníci. V posledních letech se věnuje uvádění inovativních léčivých přípravků na český trh. Jako insider vědecké mašinérie, která obklopuje a prostupuje současnou západní medicínu, spojuje svou práci s vizí nezávislé a smysluplné vědy, která není ovlivňována negativními korporátními či politickými zájmy. To ho vedlo ke spoluzaložení Institutu SCIFREEDOM.
Tomáš Fürst
Člen správní rady institutu
Matematik, který se specializuje na matematické modelování, zejména v přírodních vědách, a správnou interpretaci dat. Vystudoval matematické modelování na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a dokončil doktorát na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde nyní působí jako pedagog. Jeho hlavní oblastí zájmu je bayesovská inference, strojové učení a zpracování dat. Kromě akademické činnosti je známý také svým působením v rámci Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků (SMIS), které se zaměřuje na propagaci správných analytických metod, zejména v souvislosti s epidemií covidu. Fürst se dlouhodobě zasazuje o změny v českém školství, zejména v oblasti výuky matematiky a přírodních věd, a kritizuje nevhodné incentivy ve vědeckém výzkumu, které podle něj vedou k nepoctivým praktikám. Je aktivním hlasem v diskusích o vědecké integritě a pravidelně publikuje články na toto téma. Je hlavním autorem myšlenky založit SCIFREEDOM Institut.
Rostislav Gramskopf
Člen správní rady institutu
Sociolog, který se specializuje na historickou a veřejnou sociologii. Je absolventem magisterského oboru historické sociologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy, kde také dokončuje doktorandské studium. Jeho odborné zájmy se soustředí na teoretické a společenské aspekty veřejné sociologie a její roli v historických diskusích. Zabývá se například otázkami hodnotové neutrality a jejími dopady na veřejný prostor v České republice. Gramskopf je známý svým výzkumem o vztahu mezi akademickou sférou a společností a analyzuje, jak veřejná sociologie může ovlivnit pozitivní sociální změny. Jeho články často zkoumají propojení mezi tradiční sociologií a praktickou aplikací v reálném světě, zejména ve vztahu k historickým procesům a krizovým situacím. Publikoval několik studií o vývoji české sociologie a její relevanci v současném společenském kontextu. Je také autorem textů zaměřených na konflikty mezi produkcí vědeckých publikací a jejich společenskou užitečností, čímž upozorňuje na některé problémy české akademické sféry
Petr Šourek
Předseda správní rady institutu
Filozof, překladatel a publicista, který proslul svým kreativním přístupem k problematice korupce. V roce 2012 založil netradiční cestovní agenturu CorruptTour, která organizuje zájezdy po místech spojených s významnými korupčními kauzami v Česku. Tento projekt je jedinečným propojením podnikání, umění a satirického pohledu na korupci jakožto společenský fenomén. Šourek používá humor a ironii k tomu, aby upozornil na závažné problémy české společnosti, přičemž agentura pořádá „výlety“ s názvy jako „Pražské safari“ nebo „Hustý Ústí nad Labem“. Věnuje se novinářské práci, překládání, filmové a divadelní produkci. Odmítá extrém a extrémisty, preferuje vyvážený přístup ke společenských otázkám. Vystupuje jako kritik systému financování vědy, konkrétně upozorňuje na možný politický vliv na vědecký výzkum skrze tzv. "předplacenou vědu". Tento termín označuje situaci, kdy vědci získávají finance na výzkum, který je zaměřen na témata prospěšná pro politické struktury, což podle Šourka narušuje nezávislost akademické sféry. V poslední době se také kriticky věnuje tématu dezinformací. Je hlavním spoluatorem myšlenky založit SCIFREEDOM Institut.
Stanislav Komárek
Podporovatel institutu
Biolog, filosof a spisovatel, jehož interdisciplinární přístup propojuje přírodní vědy s humanitními obory. Narodil se v roce 1958 a po studiích biologie na Univerzitě Karlově v Praze emigroval v 80. letech do Rakouska, kde pracoval v Přírodovědném muzeu ve Vídni a na Univerzitě ve Vídni. Po návratu do Česka v roce 1990 spoluzaložil na Přírodovědecké fakultě UK Katedru filosofie a dějin přírodních věd, kde působí dodnes. Komárek se zabývá vztahem mezi přírodou a kulturou, biologickou estetikou a etologií člověka. Mezi jeho nejvýznamnější témata patří fenomén mimikry, který zkoumá nejen v biologii, ale i v širším kulturním kontextu. Vedle odborných publikací píše také eseje, romány a cestopisy. V roce 2006 získal prestižní Cenu Toma Stopparda za své eseje. Jeho tvorba se často věnuje kritickým úvahám o medicíně, společnosti a lidské smrtelnosti. Komárek je známý svou kritikou moderního zdravotnického systému, který přirovnává k náboženské instituci, kde lékaři plní roli "spasitelů těla". Podle něj naše kultura vytěsnila smrt a klade nepřiměřená očekávání na medicínu, která není schopná smrt zcela odstranit. Tvrdí, že smrt je nevyhnutelná součást života a moderní společnost se jí musí postavit čelem. Jeho práce přináší hluboké úvahy o lidské přirozenosti, kultuře a vědě, čímž ovlivňuje nejen akademickou obec, ale i širší veřejnost.
Denisa Kera
Podporovatelka institutu
Filozofka, designérka a výzkumnice, která se specializuje na průnik vědy, technologií a společnosti. Její práce často zkoumá, jak mohou designové a kreativní strategie zapojit veřejnost do rozvoje nových technologií, včetně blockchainu a umělé inteligence. Využívá participativní metody, jako je designová fikce, kritický design a scénáře budoucnosti, aby prozkoumala, jak technologické inovace ovlivňují společnost. Kera působila na několika významných univerzitách po celém světě, včetně Národní univerzity v Singapuru, Bar-Ilanovy univerzity v Izraeli a Arizonské státní univerzity. V současnosti se zaměřuje na výzkum distribuovaných technologií, jako je blockchain, a chytrých kontraktů, kde kombinuje filozofický přístup s praktickými aplikacemi. Jedním z jejích pozoruhodných projektů je například "Lithopy", který kreativně kombinuje příběhové vyprávění s funkčními blockchainovými technologiemi. Kera je také známá svou podporou otevřené vědy a grassroots inovací, přičemž se zabývá etickými aspekty správy nově vznikajících technologií. Její práce je ceněná pro propojení umění, vědy a technologií, čímž přináší nový pohled na to, jak mohou nové technologie sloužit veřejnému blahu a otevřenosti
Ladislav Tajovský
Podporovatel institutu
Ekonom a politolog. Působí jako odborný asistent na Katedře hospodářských dějin Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE). Ve své akademické práci se specializuje na ekonomické dějiny USA a západní Evropy, přičemž se zaměřuje zejména na hospodářské krize 20. století, jako je Velká deprese, a jejich vliv na světovou ekonomiku. Také se zabývá otázkami hospodářské politiky a ekonomické integrace. Tajovský často přispívá do českých médií, kde komentuje aktuální ekonomické otázky, jako jsou daňové reformy, hospodářská politika a inflace. Kromě své akademické činnosti se věnuje i výzkumu vztahů mezi ekonomikami USA a Německa v meziválečné éře. Jeho práce je uznávána nejen v akademickém prostředí, ale i v rámci veřejných debat, kde často vyjadřuje své názory na aktuální hospodářskou situaci a politiku v České republice a ve světě.
